Znečištění a plýtvání zdroji
Asi si nebudeme nalhávat, že oděvní průmysl a veškerá jeho odvětví jsou naprosto ekologická. Možná vás, ale překvapí, jak moc škodí životnímu prostředí. Výroba textilu spolyká velké množství vody. V roce 2015 to bylo 79 miliard krychlových metrů vody. Jen pro představu celé hospodářství EU potřebovalo v roce 2017 266 miliard krychlových metrů vody.
Kromě nadměrné spotřeby vody, která je v některých částech světa nedostatkovým zbožím, znečišťuje textilní výroba vodstva. Podle odhadů stojí za 20 % celosvětového znečištění právě oděvní průmysl. Chemikálie jsou potřebné k celému procesu výroby od pěstování bavlny až po barvení látek.
Textilní průmysl se také podepisuje na emisích skleníkových plynů. 10 % veškerých emisí pochází z tohoto odvětví. Stejné množství skleníkových plynů produkují všechny lety letadlem a lodní doprava.
Dalším problém představuje nelidské zacházení s pracovníky. Nadnárodní firmy platí svým zaměstnancům životní minimum a nutí je pracovat v nelidských a nebezpečných podmínkách. Několik továren již lehlo popelem při technické chybě. Ale život jde dál, firma postaví novou továrnu o pár metrů dále.
Každý týden nová kolekce
Největším problémem oděvního průmyslu je vysoká poptávka. Dříve vycházela jedna kolekce na jaro/léto a druhá na podzim/zimu. Teď chrlí velké oděvní koncerny kolekce ke všem příležitostem a lákají na nesmyslné slevy.
Zvýšená poptávka a nabídka nás dostává do začarovaného kruhu. Takzvaná rychlá móda (fast fashion) je nevalné kvality a rozhodně není nadčasová. Za pár měsíců se vám tričko ošoupe a budete potřebovat nové. A přesně s tím obchodník počítá.
Kam s ním?
V dobách nedostatku jsme nosili oblečení až do jeho rozpadnutí. Nakládání s textilem se však změnilo. Většina se ho vyhodí bez dalšího využití. Trh je naprosto přesycený a prodat nošené kusy oblečení dá větší námahu, než je vynést do popelnice.
Jen v Evropské unii se od roku 1996 zvýšil objem zakoupených oděvů na jednu osobu až o 40 % za jediný rok. V průměru si za jeden rok nakoupíme textil o hmotnosti 26 kilogramů a v kontejneru skončí na osobu 11 kilo odpadu.
Legislativa dovoluje vyvážet použitý textil mimo Evropskou unii, proto v zemích třetího světa rostou hory odpadu. 87 % textilu končí na tuzemských skládkách a následně ve spalovně. Znovu použito je pouze 1 % textilu. Na vině je chybějící technologie dalšího zpracování a přehlcený trh s módou.
Přečtěte si také o zelené energii a jak si stojí v rámci Evropské unie. Zajímavé informace najdete i v článku o CERNu.